Vytisknout

Radiolýza vody

Hodnocení uživatelů:  / 2
NejhoršíNejlepší 

Nedávno jsem četl článek o amerických vědcích, kteří posunuli o kus dále vývoj v boji proti škodlivým účinků ionizujícího záření na lidský organismus, konkrétně umí léčit akutní syndromy nemoci z ozáření. zde Nemám nic proti americkým vědcům, ale celý článek značně bagatelizuje problematiku v očích veřejnosti a z účinků ionizujícího záření do budoucna vyrobil záležitost snad srovnatelnou s lehkým přeťápnutím povoleného času v solárku. Abychom si uchovali zdravý vhled do problematiky, připravil jsem několik výchozích podkladů pro správné chápání škodlivosti ionizujícího záření na živé organismy. Začneme jednou ze dvou prapůvodních příčin poškození tkání a tou je radiolýza vody účinkem záření. Ze skript VŠCHT  jsem si vypůjčil kousek pojednávající o chemickém principu radiolýzy vody a solných roztoků a tento je umístěn v sekci Studijní- Chemie. Rovnice tedy vynecháme a přímo k věci.

RadiacniUcinky
 

Vedle přímého působení ionizujícího záření je radiolýza vody druhým závažným faktorem způsobujícím poškození tkání. Významu nabývá především při nižších dávkách ozáření (viz obr. nad). Účinky záření, na rozdíl od účinků třeba chemických jedů, nelze determinovat (přesně určit). To znamená, že nelze určit, nebo neexistuje minimální dávka ozáření, která ještě nezpůsobí patologické změny v živé tkáni. Klasifikace poškození radiací tedy nemá charakter stanovené dávky, např. LD 50 (smrtící dávka pro 50% zkoumané populace), ale spíše pravděpodobnosti poškození, která klesá s dávkou ozáření, ale nikdy není nulová, pokud není nulová obdržená dávka (stochastický účinek). Principem poškození živých organismů ionizujícím zářením je jeho destruktivní účinek na strukturu DNA. Záření účinkuje buď přímo svou energií, nebo prostřednictvím chemických reakcí radikálů, které vznikají při ionizaci (radiolýze) vody. Molekula DNA je ničena v místech vazebných prvků, které molekulu drží pohromadě. Tedy v příčných vazbách a v mezivláknových můstcích, které spojují jednotlivé šroubovice do dvojité. Veškeré možné kombinace účinků jsou znázorněny na následujícím obrázku.

RadiacniUcinky0

Obzvláště účinné je záření, které zasáhne buňku ve fázi rozmnožování nebo opravy. Proto jsou nejnáchylnější k poškození tkáně s častou obnovou buněk (kostní dřeň) a nejodolnější naopak buňky, které se neobnovují (mozková tkáň). Proto také byla původně zavedena jednotka dávky Sv (Sievert), která se tváří jako Gy (grey) ale obsahuje v sobě ještě činitel koeficientu, který je roven, nebo vyšší než 1 a zohledňuje typ zasažené tkáně, energii a typ záření. Na závěr ještě vývojový diagram, který problém shrnuje a možná i zpřehledňuje.

RadiacniUcinky1

Jak z tohoto diagramu vyplývá, po vyléčení nemoci z ozáření zdaleka nemáme vyhráno a lze očekávat vážné zdravotní problémy v horizontu roků až desítek let. V tomto jsou účinky záření nebezpečné a nelze podceňovat ochranu proti nim. Fandím americkým vědcům, ale interpretace jejich práce ve sdělovacích prostředcích, kulantně řečeno, neobsahuje kompletní informaci. Ale oni za to pravděpodobně vůbec nemohou.
P.S. Obrázky jsem si vypůjčil z výborné přednášky „Paprsky života a smrti“ RNDr. Vojtěcha Ullmanna.

Uživatelské menu